Mgr. Vladimír Surovčík MBA.

Kandidovat v komunálních volbách jsem se rozhodl poté, kdy jsem si uvědomil, že za dobu od sametové revoluce 1989 se toho v Ivančicích ve vztahu k lepšímu životu a občanům z Ivančic zase tak moc nezměnilo. Rád bych nalezl ztracenou cestu ke slibům, které nám v předchozích více jak 30 letech bývalí radní města Ivančic dávali.

Narodil jsem se v roce 1968 v Ivančicích a srdcem jsem "Vančák", i když dětství jsem s rodiči prožil v Oslavanech. Se svojí ženou bydlím v Ivančicích od roku 1989 a společně jsme vychovali naše tři děti. Vzpomínám na to, jak rád jsem se svými kamarády do Ivančic chodil. Oslavanští tehdy Ivančicím záviděli. Fungoval Besední dům "kulturní stánek Ivančic", hotel Černý Lev a bývalé poutě na Réně. Když se dnes ohlédnu, zjišťuji, že časem se věci změnily tak, že obyvatelé Ivančic závidí Oslavanům. Po rekonstrukci zámku v Oslavanech vzniklo krásné prostředí, včetně upraveného zámeckého parku, vybudovalo se přírodní koupaliště, mají fungující restaurace a stále inovují. Naopak za ta léta na Réně v Ivančicích, nic z těchto naslibovaných věcí nemáme. Až v roce komunálních voleb se uskuteční ivančická pouť, opět na Réně.

Mé profesní začátky

Svojí dlouholetou profesní dráhu jsem odstartoval v roce 1989. V tomto roce jsem začal pracovat jako policista na obvodním oddělení v Ivančicích. Vždy jsem se snažil dělat práci tak, aby byla užitečná a aby byla ku prospěchu těch, kteří potřebovali pomoci. Dále jsem pracoval na odboru kriminální policie Okresního ředitelství Brno-venkov a Krajského ředitelství Jihomoravského kraje, v závěru u Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Pracoval jsem na složitých a náročných případech. Jedním z nich byla i tzv. "Kuřimská kauza" týraných bratrů Ondřeje a Jakuba. Posledním byl případ Íránského podnikatele S. A. Zadeha, který se dopustil daňových úniků a způsobil ČR škodu v hodnotě 2,5 miliardy korun společně s dalšími 14 obžalovanými při dovozu pohonných hmot. Při žádosti o propuštění z vazby složil nejvyšší kauci v historii ČR ve výši 150 milionů korun. Přesto byl tento případ zdárně dotažen do konce, Zadeh se doznal a byl odsouzen.

Jako policista jsem v životě pomohl spoustě lidem, v mých začátcích i z Ivančic, zatkl a usvědčil desítky pachatelů a zachránil lidské životy. Po odchodu od policie jsem v roce 2020 začal pracovat jako vedoucí Odboru sociálních věci v Ivančicích. Můj profesní kruh se uzavřel. Dnes pomáhám opět lidem, kteří to potřebují, lidem v nouzi a v problémech, dětem a jejich rodičům, seniorům, ale i těm, které jsem v minulosti jako policista vyslýchal a řešil pro jejich trestnou činnost a kteří dnes často zavzpomínají na svoje "hloupá léta mládí."

Rád bych byl prospěšný pro Ivančice i nadále a díky vaší podpoře zajistil to, co nám chybí. Můžeme se mít lépe, můžeme jít správným směrem, budu razit cestu kupředu. Chci věci řešit, ne o nich jen hovořit, nejsem lhostejný k potřebám místních. Kde je vůle, je i cesta. Nejzajímavější cesty nemusejí být na mapách. Tvoříme je my, lidé svými skutky a činy, tím jak pomáháme, staráme se o naše děti, staré rodiče a sami sebe.

Pojďme změnit chod Ivančic společně.

Od svého mládí mám ve své paměti uložené motto, které vypovídá o mnohém.

"Teď, když jsme se naučili létat v povětří jako ptáci a žít ve vodě jako ryby, zbývá už jen jediné, naučit se žít na této zemi, jako lidi."